Jak se vyhnout bad tripu: praktické rady pro bezpečný zážitek s drogami

Bad trip není jenom špatný den. Je to náhlý, nečekaný a často traumatizující zážitek, který může nastat i při jediném užití psychedelické látky. Může se stát, že se cítíš ztracený, odloučený od reality, nebo že vidíš věci, které tě děsí do kosti. Ačkoli se o tom mluví málo, bad trip je jednou z nejčastějších důvodů, proč lidé přestanou s drogami experimentovat - ne proto, že byly špatné, ale proto, že se cítili, že to ztratili kontrolu nad sebou.

Co vlastně je bad trip?

Bad trip není lékařský termín, ale popisuje intenzivní psychickou reakci na psychedelické látky jako jsou LSD, psilocybin, DMT nebo mescaline. Není to jenom „nějaký strach“. Je to náhlý přechod z klidu do úzkosti, která se může projevit jako:

• Paranoidní myšlenky - „všichni mě sledují“, „někdo mě chce zabít“
• Strach ze ztráty identity - „už nevím, kdo jsem“
• Halucinace, které působí fyzicky - „cítím, že se mě rozebírají“
• Úzkost, která se nechce odstoupit - „tohle se nikdy nezastaví“
• Smysl ztráty významu - „všechno je bezvýznamné, proč se snažit?“

Tyto příznaky nejsou závislostí. Neznamenají, že jsi „slabý“ nebo „nevědomý“. Znamenají jenom, že tvůj mozek v tom okamžiku nezvládl zpracovat to, co mu přišlo. A to se může stát každému - i někomu, kdo se připravil, kdo měl „bezpečné prostředí“ a kdo nebyl „v šíleném stavu“.

Proč to vlastně vůbec nastane?

Nikdo neví přesně, proč někdo zažije bad trip a jiný ne. Ale věděli jsme, že to nesouvisí jen s dávkou. Studie z University of California z roku 2023 ukázaly, že u lidí, kteří zažili bad trip, byl výrazně vyšší podíl těch, kteří:

• Měli v minulosti úzkostné poruchy nebo depresi
• Užívali látku v neznámém nebo nebezpečném prostředí
• Nebyli připraveni na možnost ztráty kontroly
• Užívali látku, když se cítili vyčerpaní, smutní nebo osamělí

Největší riziko není tedy droga. Je to kontext. Když se dostaneš do prostředí, kde se necítíš bezpečně, a současně se tvůj mozek začne přepočítávat všechny své myšlenky, výsledkem může být panika. A panika se neřídí logikou - řídí se strachem.

Co můžeš udělat předem, aby se bad trip neobjevil?

Příprava je nejúčinnější ochrana. Nejde o to, abys se „nebral“ - jde o to, abys věděl, co se může stát, a jak se k tomu připravit.

1. Zkontroluj své duševní zdraví. Pokud jsi v posledních měsících trpěl úzkostí, depresí, náhlými nárazy smutku nebo měl nějakou psychickou diagnózu, nezahájej experiment s psychedeliky. Nejde o to, že bys byl „slabý“. Jde o to, že tvoje mozek je právě teď v citlivém stavu - a psychedelika to mohou zhoršit.
2. Nevyber si jednodenní zážitek jako „výlet do jiné reality“. Psychedelika nejsou jako alkohol, kde si můžeš říct „dnes si to dovolím“. Jsou to nástroje, které otevírají dveře do vnitřního světa - a ty dveře nejsou vždy přívětivé. Pokud máš v hlavě nějaké nevyřešené trauma, zážitek to může vytáhnout na povrch - a nezvládneš to.
3. Užívej jenom v bezpečné skupině. Nejde o počet lidí. Jde o to, jestli je tam někdo, kdo tě zná, kdo tě nevyhodí, kdo ti věří, i když se chováš divně. Tři lidé, kteří ti řeknou „jsme tady, všechno bude v pořádku“, jsou lepší než deset lidí, kteří jen sedí a sledují.
4. Neužívej, když jsi unavený, smutný nebo osamělý. Tělo a mozek potřebují energii, aby zvládly zpracovat silnou stimulaci. Pokud jsi vyčerpaný, tvoje mozek nemá sílu se bránit. Výsledek? Zmatek.
5. Zkontroluj zdroj látky. Pokud nevíš, co přesně dostaneš, neber to. Některé látky, které se prodávají jako „LSD“ nebo „psilocybin“, jsou ve skutečnosti jiné chemikálie - někdy i nebezpečné. V Česku je to méně časté než v zahraničí, ale stále se to stává.

Co dělat, když se bad trip už objevil?

Když se to stane, nejde o to, abys se „vypořádal“ s tím. Jde o to, abys se nevytratil z reality. Tady je, co funguje:

• Zůstaň na zemi. Sedni si, přitiskni ruce k zemi, cít, jak se chladí. Vzpomeň si na teplotu kůže, na tvar podlahy, na zvuk větru. Tělo tě drží - a to je to, co potřebuješ.
• Nech si někoho u sebe. Neříkej mu, co má dělat. Jen mu řekni: „Jsem tady. Nech mě.“ Když ti někdo jen sedne vedle a neříká nic, často ti to stačí.
• Neboj se plakat. Většina lidí si myslí, že bad trip je něco, co se musí „překonat“. Ale někdy stačí jen plakat. Pláč je tělo, které se snaží vypustit to, co nemůže zpracovat. Nezadržuj ho.
• Nezavírej oči, když se cítíš ztracený. Když zavřeš oči, mozek vytváří více obrazů. Otevři je. Podívej se na stěnu, na světlo, na ruku. To, co vidíš, je reálné - a to ti může pomoci se vrátit.
• Nepřijímej návrhy, že bys měl „přestat“. „Přestat“ neznamená „přestat cítit“. To, co cítíš, je reálné - i když je nesmyslné. Přijmi to. Řekni si: „Toto je dočasné. Tohle nejsem já. Tohle je jenom mozek.“

Když to přežiješ - co dál?

Po bad tripu se mnozí cítí jako „přežili něco, co je nezvládnutelné“. To je normální. Ale nezapomeň:

• Nepřinášej si vinu. Nejsi „zmetek“, protože jsi zažil strach. Jsi člověk, který se vystavil silnému zážitku - a přežil.
• Nezakládej se na tom, že „to už nikdy neuděláš“. Mnozí lidé po bad tripu přestanou s psychedeliky, ale někteří se vrátí - a dělají to lépe. Důležité je, abys se naučil z toho.
• Pokud se cítíš, že se ti něco nechce „vypustit“ - pokud máš návraty strachu, nespavost, nebo pocit, že „něco se změnilo“ - hledej pomoc. Psycholog, který má zkušenosti s psychedeliky, ti může pomoci zpracovat zážitek. V Praze, Brně nebo Plzni najdeš centra, která to podporují.

Je možné úplně vyhnout bad tripu?

Ano - ale jen jedním způsobem: neužívat psychedelika.

Žádná příprava, žádný „bezpečný prostředí“, žádný „experienced trip sitter“ ti nezaručí, že se ti to nestane. Mozek je příliš složitý. A psychedelika jsou příliš silná. Pokud chceš zážitek, který je jistý, bez rizika, bez neznámého - pak psychedelika nejsou pro tebe.

Ale pokud chceš vědět, co je na druhé straně - a jsi ochoten se připravit, sledovat, a přijmout, že někdy to může být těžké - pak je důležité vědět, jak se k tomu postavit. Nejde o to, abys se vyhnul zážitku. Jde o to, abys se vyhnul ztrátě sebe sama.

Co dělat, když někdo jiný zažívá bad trip?

Není to tvoje chyba, že se mu to stalo. Ale můžeš mu pomoci:

• Nepřerušuj ho. Neříkej „všechno je v pořádku“ - to je lživé. Místo toho řekni: „Tady jsem. Toto se děje. Nejsem pryč.“
• Nezvedej hlas. Hlas, který křičí, jen zhoršuje paniku. Mluv tiše. Pomalu.
• Nepřinášej mu vodu, pokud nechce. Někdy je potřeba jen klid.
• Nedávej mu žádné léky. Nechávej to lékařům. Pokud je v nebezpečí, zavolej záchrannou službu - ale neříkej, že to bylo „nějaké drogy“. Stačí říct: „Má psychickou krizi.“

Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se snaží „vysvětlit“ bad trip. To nejde. Nejde to vysvětlit logikou. Jde to jenom přijmout - a být tam.

Závěr: Nejde o to, abys se vyhnul zážitku - jde o to, abys se neztratil

Bad trip není trest. Není trest za to, že jsi byl „hloupý“. Je to výsledek toho, že jsi se vystavil něčemu silnému - a nebyl jsi připravený na to, co se stane. Ale pokud se připravíš, pokud víš, co tě čeká, a pokud máš někoho, kdo tě drží - můžeš se k němu přiblížit bez strachu.

Největší bezpečnost není v tom, že nezahájíš. Je v tom, že víš, co dělat, když se všechno zhroutí. A to se naučíš jenom jednou - když si to připravíš.