Jak vypadají oči po drogách: známé příznaky a co skrývají

Oči jsou zrcadlem těla. Když někdo užívá drogy, změny se projeví dřív než jinde - často už za několik hodin. Nejde jen o červené nebo zářivé oči. To, co vidíte, je výsledek hlubokých fyziologických změn, které tělo prochází. A tyto změny nezmizí jen tak, když uživatel přestane užívat. Některé z nich zůstávají měsíce, někdy i roky.

Co se v očích děje při užívání drog?

Když někdo užívá amfetamin, kokain nebo MDMA, tělo uvolňuje velké množství dopaminu a adrenalinu. To způsobuje, že zornice se rozšíří - oči se stávají většími, často i při světle. Lidé si toho většinou nevšimnou, ale když se podíváte na někoho, kdo právě užil, všimnete si: oči jsou neobyčejně světlé, nezaměřené, jako by se dívaly do vzdálenosti. Pohyb očí je neklidný, někdy i třesavý. To není jen „nervozita“. Je to reakce centrálního nervového systému na přebytek stimulantů.

Při užívání opiatů, jako je heroin nebo fentanyl, je to naopak. Zornice se zužují až na jehlové body. To se v medicíně nazývá „pinpoint pupils“. Je to jedna z nejspolehlivějších známek předávkování. Pokud někdo leží bez vědomí a má takové oči, je to nouzová situace. Tělo je příliš uklidněné - dýchání zpomaluje, může zastat. A oči to jen říkají nahlas.

Když někdo užívá marihuánu, oči se často červenají. To není závislé na tom, kolik kouřil. Je to kvůli rozšíření krevních cév v očních bílkovinách. THC snižuje krevní tlak, což způsobuje, že cévy se roztáhnou. Červené oči neznamenají, že je člověk „vysoký“. Znamenají, že jeho tělo zpracovává chemickou látku, která ovlivňuje krevní oběh. A to se může stát i při malém množství.

Co se může stát dlouhodobě?

Největší nebezpečí není v tom, jak oči vypadají hned po užití. Je v tom, co se s nimi stane po měsících nebo letech.

U dlouhodobých uživatelů kokainu se často vyskytuje zánět spojivek, zhoršené vidění ve tmě a dokonce i poškození zrakového nervu. V některých případech dochází k trvalému zhoršení vidění - ne z důvodu závislosti, ale z důvodu nedostatku spánku, výživy a hygieny. Tělo se jednoduše nezotaví.

U heroinových uživatelů se často objevuje zvýšená citlivost na světlo. Někteří lidé už nemohou chodit ven bez brýlí, i když mají normální zrak. Je to způsobeno opakovaným zúžením zornic a narušením reflexů. Mozek už neví, jak správně reagovat na změny osvětlení.

U uživatelů metamfetaminu se často objevuje tzv. „crystal eye“. Oči se zdají být „vyprázdňované“. Zornice jsou stále rozšířené, ale pohyb je ztuhlý. Výraz na tváři je prázdný. To není jen „vypadá špatně“. Je to příznak poškození nervových spojení v mozku, která řídí pohyb očí a zpracování vizuálních informací. Někteří lidé po létech užívání už nikdy nezískají přirozený pohyb očí.

Co v očích vidí rodiny a přátelé?

Nejčastější otázka, kterou mi kladou lidé, kteří se obávají, že jejich blízký užívá: „Je to jen unavený, nebo je to drogy?“

Nejčastější chyba je přehlížet kombinaci příznaků. Jeden příznak sám o sobě nemusí nic znamenat. Ale když se objeví několik najednou - to je varování.

• Červené oči + neklidný pohyb očí + ztráta zájmu o vzhled = možný uživatel marihuány nebo amfetaminu
• Zúžené zornice + zpomalená řeč + ztráta vědomí = podezření na opiaty
• Stálé rozšířené zornice + neustálý pohyb očí + nezodpovědný výraz = možný uživatel metamfetaminu

Nezapomeňte: někteří lidé mají přirozeně velké zornice. Někteří mají červené oči kvůli alergii. Ale když se tyto změny objeví najednou, když se změnilo chování, spánek, vzhled, a zároveň se oči změnily - to je signál. Nejde o to, abyste obvinili. Jde o to, abyste včas pozorovali.

Proč je to důležité?

Protože oči neklamou. Neříkají, že „všechno je v pořádku“. Neříkají, že „jsem jen unavený“. Říkají: „Tělo je v nouzi.“

Když vidíte změny v očích někoho, koho znáte, neznamená to, že je „špatný“ nebo „ztracený“. Znamená to, že jeho tělo už nezvládá zátěž. A to je moment, kdy ještě můžete něco udělat. Předtím, než se to přemění v nemoc, která už nejde zvrátit.

Nejde o to, abyste se podívali na oči a hned věděli, co užívá. Jde o to, abyste si všimli, že se něco mění. A pak se zeptali. Neobvinili. Neosoudili. Zeptali se: „Co se děje?“

Co dělat, když to vidíte?

Nejhorší věc, kterou můžete udělat, je mlčet. Nebo říct: „To je jen dočasné.“

První krok je pozorování. Zapište si, co jste viděli: kdy, jak dlouho, jak často. Nejde o shromažďování důkazů. Jde o to, abyste měli jasné představy, když budete mluvit.

Druhý krok je hovor. Ne v momentě, kdy je osoba „vysoká“ nebo „nervózní“. Ale když je klidná. Když je někde doma, sedíte spolu a mluvíte o něčem jiném. Pak řekněte: „Všiml jsem si, že se ti oči v poslední době liší. Nevím, jestli je to nějaká fyzická věc, nebo jestli se něco děje. Chci jen vědět, že jsi v pořádku.“

Třetí krok je pomoci najít odborníka. Ne všichni potřebují rehabilitaci. Někdy stačí jedna konzultace s psychologem, který se zabývá závislostmi. V České republice je to možné zdarma v Centrech pro prevenci závislostí. V Liberci je například Centrum pro závislosti na náměstí Republiky. Není to „nějaký trest“. Je to jako návštěva u lékaře, když máte bolest hlavy.

Co neříkat

Nikdy neříkejte:

• „To jsi si zasloužil.“
• „Vypadáš jako závislý.“
• „Když to nezastavíš, budeš mít ztracené oči.“

Takto se lidé zavírají. A potom už nechcete, aby vás kdo slyšel. Když řeknete: „Všiml jsem si, že tě oči nějakě mění. Chci, abys věděl, že jsem tady.“ - to je jiná věc. To otevírá dveře. Nezavírá je.

Je možné, aby se oči zotavily?

Ano. Ale ne hned. A ne vždy úplně.

Uživatelé, kteří přestanou užívat v prvních měsících, často získají zpět přirozený výraz očí. Červenost zmizí, zornice se vrátí k normálu, pohyb se uklidní. Ale u těch, kteří užívali léta, se některé změny mohou stát trvalými. Zornice mohou zůstat citlivější na světlo. Pohyb očí může být méně přirozený. To není jen „vzhled“. Je to důsledek poškození nervových cest.

Nejlepší věc, kterou můžete udělat pro někoho, kdo užívá, je podpořit ho v přestání. Ne většinou. Ne většinou. Ale hned. Čím dříve přestane, tím větší šance má na zotavení. A oči - ty se budou moci zase dívat do světa, ne do vlastního vnitřního chaosu.