Co dělá alkohol s psychikou? Účinky na mozek, náladu a závislost

Alkohol se v české kultuře objevuje na každém rožku - na oslavách, při večeři, jako odpočinek po práci. Ale co se skutečně děje v tvé hlavě, když vypiješ tu první sklenici? A proč se po několika dnech, týdnech nebo letech cítíš, že bez něj už nejsi ty sám?

Alkohol není relaxační pilulka - je to chemický nástroj, který přepisuje tvůj mozek

Když vypiješ alkohol, okamžitě začne ovlivňovat tvé neurochemické systémy. Nejprve zvyšuje účinek GABA, který je hlavním inhibičním neurotransmiterem. To znamená, že tvoje nervové buňky zpomalí, cítíš se uvolněněji, méně strachujíš. To je ten krátký pocit „všechno je v pořádku“. Ale to je jen začátek.

Poté alkohol potlačuje glutamát, který je hlavním excitujícím neurotransmiterem. Bez něj tvoje mozek ztrácí schopnost rychle přemýšlet, reagovat, pamatovat. Proto se ti po několika pivech zdá, že jsi geniální v tipování fotbalu, ale následující den si nevzpomeneš, jak jsi vlastně skončil na ulici.

Ale nejhorší je to, co se děje po alkoholu - když už nejsou v těle žádné molekuly. V tu chvíli tvoje mozek, který se přizpůsobil novému stavu, začne „hledat“ chybějící chemikálie. A protože GABA je teď méně aktivní a glutamát příliš aktivní, tělo vstupuje do stavu přehřátého nervového systému. To je ten důvod, proč se ti po pití zdá, že jsi „výborně“ - ale ráno máš úzkost, třes, neklid, a někdy i panické útoky. To není jen „špatná nálada“. To je tvůj mozek, který se snaží přežít.

Závislost začíná tam, kde se přestaneš cítit „normálně“ bez něj

Mnoho lidí si myslí, že závislost je, když se někdo napije každý den. Ale pravda je jiná. Závislost začíná, když alkohol přestane být volbou a stane se nutností. Když se ti zdá, že bez piva nejsi schopen být na večírku, bez vína neumíš zaspat, bez šampaňského nejsi schopen oslavovat úspěch. Když začneš říkat: „Jen jedna“ - a pak je to dvě, tři, pět.

Studie z Journal of Clinical Psychiatry ukazují, že lidé, kteří pravidelně piji více než 3 alkoholické nápoje denně, mají 3x vyšší riziko vývoje depresivní poruchy. A nejhorší je, že mnozí si myslí, že alkohol „léčí“ jejich deprese. Ale ve skutečnosti to jen zhoršuje. Alkohol ničí serotonin a dopamin - neurotransmitery, které odpovídají za pocit štěstí a motivace. Když je tvoje tělo dlouho vystaveno alkoholu, přestane je vyrábět samotné. A když ho přestaneš pít, máš pocit, že život je šedý, bez smyslu, bez chuti. To není „fáze“. To je vážné poškození neurochemie.

Alkohol a úzkost - dvojčata, která se navzájem živí

Nejčastější příběh, který slyším od lidí, kteří přijdou o alkohol: „Když jsem přestal pít, měl jsem úzkost jako nikdy.“

To není náhoda. Alkohol působí jako dočasný lék na úzkost. Ztlumí příliš hlasité myšlenky, zpomalí příliš rychlý srdeční tep, zastaví příliš mnoho „co kdyby…“. Ale po několika týdnech tvoje mozek přestane vyrábět vlastní přirozené klidové látky. A když alkohol zmizí, úzkost se vrátí - s větší silou.

Je to jako když si zvykneš na kofein. Na začátku ti dá energii. Pak potřebuješ více, aby ti to dalo stejný efekt. A když ho přestaneš pít, máš hlavu jako beton a neumíš se soustředit. Alkohol funguje stejně - jen s mnohem většími následky.

Studie z Mayo Clinic ukazují, že 40 % lidí s diagnózou úzkostné poruchy má zároveň alkoholovou závislost. A z nich 70 % říká, že alkohol používá, aby „už nebylo tak špatně“. Ale po roce bez alkoholu se u 85 % z nich úzkost výrazně zlepšila - bez léků, bez terapie, jen tím, že přestali pít.

Alkohol ničí paměť, rozhodování a emoce - i když to nevidíš

Nejen že alkohol způsobuje náladové výkyvy - ničí i tvou schopnost přemýšlet. Dlouhodobé pítí poškozuje přední kůru mozkového kůry, která odpovídá za plánování, kontroly impulzů a rozhodování. To je důvod, proč lidé s alkoholovou závislostí často dělají věci, které by nikdy neudělali v „normálním“ stavu. Přestanou řídit bez řidičky, přestanou platit účty, přestanou omlouvat se - a pak se diví, proč je všichni opouštějí.

Je to jako kdyby se ti v hlavě ztratil vypínač. Když se něco špatně děje, neumíš říct „stop“. Když se někdo na tebe rozzlobí, neumíš se zastavit a říct: „Promiň, bylo to špatně.“ Když máš smutno, neumíš ho zvládnout - jen ho potlačíš další sklenicí.

Nejhorší je, že toto poškození není vždy viditelné. Někdo může být „funkční“ - pracuje, má rodinu, nevypadá jako „alkoholik“. Ale jeho mozek je poškozený. Jako auto, které ještě jede, ale motor se rozpadá zevnitř.

Přestat pít neznamená ztratit sebe - znamená se najít znovu

Největší strach lidí, kteří chtějí přestat pít, je: „Kdo budu bez něj?“

Nejsi ten, kdo je „vždycky pít“. Nejsi ten, kdo „musí mít alkohol, aby to bylo fajn“. Nejsi ten, kdo se „vždycky ztratí“ v alkoholu. Ty jsi ten, kdo přežil. Kdo se snažil. Kdo se snaží být lepší. A kdo má právo na život, který nezakládáš na chemickém závislosti.

Nejde o to, že se staneš „nějakým jiným člověkem“. Jde o to, že se staneš tím, který jsi vždycky byl - jen jsi ho dlouho neviděl. Když přestaneš pít, začneš znovu cítit smích - opravdový, ne ten, který si vytvořil alkohol. Začneš znovu spát. Začneš znovu mít chuť na jídlo. Začneš znovu mluvit s lidmi bez toho, aby ti v hlavě bzučelo „kdyby to bylo jinak“.

Nejde o to, že se staneš „santem“. Jde o to, že se staneš člověkem, který už nebojí svou vlastní hlavu.

Co dělá alkohol s psychikou? Krátká odpověď

Alkohol vytváří dočasný pocit klidu, ale trvale ničí tvou schopnost být klidný. Zničí tvoji schopnost cítit štěstí bez něj. Zničí tvou paměť, rozhodování, emoce. Zničí tvé vztahy. A potom ti říká, že to je „jen alkohol“ - ale to není. To je tvůj mozek, který se snaží přežít.

Přestat pít není známka slabosti. Je to největší odvaha, kterou můžeš projevit. A není to konec. Je to začátek - začátek toho, kdo jsi skutečně.