Návod pro podporu alkoholika
Nástroj vám pomůže připravit konstruktivní konverzaci s osobou, která má problémy s alkoholem. Využijte naši metodiku bez kritiky a obvinění.
Popište konkrétní situace, ne obecné údaje. To je klíč k úspěšné komunikaci.
Vyjádřete své pocity bez kritiky. Místo: "Ty jsi špatný" říkejte: "Cítím se strach ztratit tě."
Návrh konverzace
"Všiml jsem si, že poslední týden jste se vracel domů v noci, když jste měl práci s dětmi. Cítím se, že jsem strach ztratit vás. Chci vědět, jak vám mohu pomoci?"
Tipy pro úspěšnou konverzaci
Nezaměňujte se s kritikou - Místo "Piješ příliš" říkejte: "Mám strach, že to stojí něco, co nemůžu ztratit."
Připravte se na odpor - Pokud řekne: "Já jsem v pořádku", neodpovídejte: "Máš pravdu." Odpovězte: "Možná máš pravdu, ale já vidím, že se ti to stále zhoršuje."
Nečekej okamžitou změnu - Závislost se nevyléčí jednou konverzací. Řekněte: "Když se rozhodneš, že chceš něco změnit, jsem tady. Můžeme to zkusit spolu."
Důležité:
Pamatujte: Nejde o to, aby si ho "vyléčil" – ale aby si ho neztratil. Nejste zodpovědný za jeho volbu, ale za to, že jste mu řekl pravdu s laskavostí. A že jste zůstal.
Říct někomu, že je alkoholik, je jedna z nejtěžších věcí, které můžeš udělat. Ne proto, že bys měl strach z jeho reakce, ale protože víš, že to může zničit vztah - nebo ho zachránit. A přitom to není o tom, aby sis vysvětlil, že je to špatně. Je to o tom, aby se on sám začal ptát, proč to dělá.
Nemluv o závislosti, mluv o nás
>Nikdy nezačínej slovy: „Ty jsi alkoholik.“ To není výrok, je to obvinění. A když někdo slyší obvinění, jeho mozek se přepne do režimu obrany. Nechce slyšet pravdu. Chce jen, aby ses zmlkl. Místo toho řekni: „Mám strach, že tě to stojí něco, co nemůžu ztratit.“ Například: „Když jsi se včera vrátil domů a nevěděl jsi, kde jsi byl, cítil jsem se jako bych ztratil bratra.“ Neříkáš: „Jsi závislý.“ Říkáš: „Mě to bolí.“ To je rozdíl mezi útokem a výkřikem o pomoc.Nejde o to, kolik piješ - ale jak to ovlivňuje život
Mnoho lidí pije hodně, ale nejsou alkoholikové. A jiní piji jen trochu - a přesto jsou závislí. Alkoholismus není o objemu. Je to o ztrátě kontroly. Když se člověk už nemůže rozhodnout, že přestane. Když se probudí s myšlenkou: „Musím něco vypít, jinak to nevydržím.“ Když se mu všechno zhoršuje: vztahy, práce, zdraví - a přesto to dělá.Když hovoříš s někým, kdo pije moc, neříkej: „Piješ příliš.“ Řekni: „Všiml jsem si, že už několik měsíců se nevracíš domů, když jsi vypil. Že jsi přišel pozdě na schůzku s dětmi. Že jsi se minulý týden ztratil na ulici.“ Konkrétní příklady. Bez soudů. Jen fakta, která vidíš.
Nečekávej, že se okamžitě změní
Závislost není jako chřipka. Nevyléčíš ji jednou konverzací. Lidé, kteří jsou závislí, potřebují čas. Často potřebují zkusit několik pokusů, než se rozhodnou, že to chcete změnit. A pokud ho v tu chvíli vytlačíš, můžeš ho ztratit navždy.Je důležité, abys mu dal prostor. Neříkej: „Musíš se léčit.“ Řekni: „Když se rozhodneš, že chceš něco změnit, jsem tady. Můžeme to zkusit spolu.“ Mnoho lidí, kteří přestali pít, říká, že je to byla věta: „Nechávám tě v klidu, ale neopouštím tě.“ Neznamenalo to, že se vzdali. Znamenalo to, že přestali tlačit - a začali stát vedle.
Připrav se na odpor - a neztrácej se v něm
Bude ti říkat, že jsi paranoidní. Že jsi přeháněl. Že to je jen „vánoční pití“. Že „všichni to dělají“. Neber to jako útok. Je to strach. Strach z toho, že se musí podívat do zrcadla a uznat, že už nevládne sobě.Když ti řekne: „Nemáš pravdu.“, neodpovídej: „Mám!“ Odpověz: „Možná nemám. Ale já vidím, že se ti to stále zhoršuje. A já se bojím, že to skončí špatně.“ Nemusíš vyhrát debatu. Musíš jen zůstat. A být tam, když se rozhodne, že chce pomoci.
Nejde o to, aby si ho „vyléčil“ - ale aby si ho neztratil
Nikdy nezapomeň: Ty nejsi lékař. Ty nejsi terapeut. Ty nejsi spasitel. Ty jsi jen někdo, kdo ho má rád. A pokud se rozhodne, že chce změnit život, potřebuje profesionály. Ale nejdřív potřebuje někoho, kdo ho neopustil.Když se rozhodneš pomáhat, připrav se na tři věci:
- Nečekávej poděkování. Někteří lidé ti budou zlobit měsíce. Možná roky. Ale pak se jednoho dne ozvou: „Díky, že jsi neodešel.“
- Neříkej: „Všechno bude v pořádku.“ To je lživá naděje. Místo toho řekni: „Nevím, co bude. Ale vím, že ti nebudu chybět.“
- Nech si svůj život. Neztrácej se v jeho problému. Nech si své hranice. Nemusíš ho všechno dělat. Ale můžeš být tam, když se rozhodne.
Co dělat, když to odmítne?
Většina lidí odmítne. Prvníkrát. Druhýkrát. Třetíkrát. A pak se zase vrátí do vody. A ty se ptáš: „Proč jsem to dělal?“ Protože jsi to udělal pro něj. Ne pro to, aby ti řekl děkuji. Ale protože jsi ho měl rád. A když se jednou rozhodne, že chce pomoci, bude potřebovat někoho, kdo ho nezavřel na věčnost.Nejsi zodpovědný za jeho volbu. Jsi zodpovědný za to, že jsi mu řekl pravdu - s laskavostí. A že jsi zůstal.
Co říct, když se rozhodne pomoci?
Když řekne: „Myslím, že potřebuju pomoct.“ - neříkej: „Jsem hrdý na tebe.“ Řekni: „Dobře. Co potřebuješ teď?“ Možná potřebuje přátelství. Možná potřebuje jít na poradnu. Možná potřebuje, aby jsi ho doprovodil na první schůzku s terapeutem. Neříkej: „Jdu s tebou.“ Řekni: „Chci být vedle.“ A pak buď. Každý den. I když se vrátí. I když zklame. I když se zlobí. Zůstaň. Protože on teď potřebuje věřit, že něco je stabilní.
Není to o alkoholu - je to o tom, jak se lidé cítí sami
Alkohol není problém. Je to způsob, jak se někdo snaží přežít. Někdo pije, protože se cítí bezmocný. Někdo pije, protože mu nikdo neřekl, že je v pořádku, že je hodný. Někdo pije, protože se bojí, že když přestane, zjistí, že je sám.Když hovoříš s alkoholikem, neříkej: „Přestan.“ Řekni: „Vím, že to není jen o alkoholu. A já tě mám rád, jak jsi.“ To je věta, která může změnit život. Ne proto, že je krásná. Ale protože je pravdivá. A protože se v ní neobjevuje žádná kritika. Jen láska.
Když to nezvládneš sám - najdi pomoc pro sebe
Nemusíš to dělat sám. Existují skupiny pro rodiny závislých - jako Al-Anon. Tam se setkávají lidi, kteří prožili to samé. Není to o tom, aby ti řekli, co máš dělat. Je to o tom, aby ti řekli: „Nejsi sám.“ A ty si musíš pamatovat: nemůžeš zachránit někoho, kdo nechce být zachráněn. Ale můžeš mu dát šanci. A někdy to stačí.Můžu říct alkoholikovi, že je alkoholik, přímo do očí?
Ne. Přímé označení „alkoholik“ většinou vyvolá obrannou reakci. Místo toho použij konkrétní příklady chování, které tě znepokojují, a vyjádři své city: „Když jsi se včera ztratil, cítil jsem se zanedbaný.“ Tím vytvoříš prostor pro přemýšlení, ne pro útok.
Co dělat, když mi alkoholik řekne, že to je jen „vánoční pití“?
Nech ho to říct. Nezamírej se do sporu. Odpověz: „Vím, že to říkáš, ale já vidím, že to už není jen vánoční pití. Všiml jsem si, že se to opakuje každý měsíc. A já se bojím, že to bude jen horší.“ Tím přesuneš konverzaci z obecného na konkrétní.
Je lepší mluvit s alkoholikem, když je opilý, nebo trzezný?
Vždy mluv, když je trzezný. Když je opilý, jeho mozek nemůže zpracovat složité informace. Mluvíš jen do prázdna. Když je trzezný, má šanci slyšet, co říkáš. A pokud je zlobivý, počkej. Neztrácej se v emocích. Zůstaň klidný.
Může mít alkoholik vztah, když pije?
Ano, ale je to nespravedlivé. Závislost ničí důvěru, komunikaci a emocionální přítomnost. Vztahy s alkoholikem jsou často plné strachu, zklamání a nejistoty. Pokud chceš zachránit vztah, potřebuješ, aby se změnila jeho závislost - ne jen aby se chování přizpůsobilo.
Co dělat, když alkoholik začne být agresivní?
Nech ho být. Neboj se odejít. Bezpečnost je důležitější než pravda. Pokud se stane násilí, zavolej pomoc. Pokud jen hrozí, řekni: „Když se to opakuje, nebudu zůstávat.“ A dodržuj to. Nenávist a strach nejsou základ pro změnu. Bezpečný prostředí je.
Je možné, že alkoholik přestane pít sám?
Ano, ale je to vzácné. Většina lidí potřebuje podporu - terapii, skupiny, léky, nebo alespoň někoho, kdo je neopustí. Samostatná změna je jako cesta bez mapy. Pomoc je jako průvodce, který ti řekne: „Tady je cesta. Jdu s tebou.“
Jak poznám, že jsem přestal pomáhat a začal jsem ovládat?
Když začneš říkat: „Musíš to udělat pro mě“, nebo „Když to neuděláš, já to nevydržím“, jsi přestal pomáhat. Pomáháš, když říkáš: „Jsem tady, když chceš.“ Ovládáš, když říkáš: „Musíš to udělat, jinak tě ztratím.“ Rozdíl je v tom, kdo má kontrolu.
Když to nezvládneš, najdi si někoho, kdo ti pomůže
Nemusíš to dělat sám. Pokud se cítíš unavený, ztracený, nebo viny, najdi poradnu pro závislosti. V Česku existují bezplatné služby - jako Centrum pro závislosti v Jihlavě nebo Telefón důvěry. Tam ti pomohou pochopit, co děláš - a jak se neztratit ve vlastním boji.Závislost není trest. Je to nemoc. A nemoc se léčí - ale jen tehdy, když se někdo rozhodne, že chce žít. Tvůj úkol není vyléčit. Tvůj úkol je říct pravdu - a zůstat.