Na co může být člověk závislý? Přehled běžných a nečekaných forem závislosti

Člověk může být závislý na skoro všem. Nejen na drogách, alkoholu nebo nikotinu. Dnes už nejde jen o látky, které mění stav mozku. Závislost se přesunula do každodenního života - do telefonu, do práce, do vztahů, do hraní her, do jídla. A mnoho lidí to ani nevnímá jako problém, dokud jim to nezničí život.

Závislost na látkách - to, co všichni znají

Nejznámější formy závislosti jsou ty, které se týkají látek: alkohol, nikotin, opioidy, kokain, amfetaminy, marihuana. Tyto látky mění hladinu dopaminu v mozku - chemikálie, která nám dává pocit potěšení. Při opakovaném užívání se mozek přizpůsobí. Potřebuje stále více látky, aby dosáhl stejného efektu. A když ji nedostane, začne tělo a mozek trpět - závraty, potení, neklid, nevolnost, úzkost. To je fyzická závislost.

Psychická závislost je ale ještě silnější. To je ta, kdy člověk nemůže přestat myslet na látku. Když se probudí, první věc, kterou si přeje, je kouřit, vypít, vstříknout. Když se vrací z práce, hned ví, co ho čeká. Když má problém, ví, co to uklidní. A to je ten rozdíl mezi užíváním a závislostí. Užíváš, když si to vybereš. Jsi závislý, když to musíš.

Závislost na internetu a technologiích

Dnes je jedna z nejrychleji rostoucích závislostí ta na internetu, sociálních sítích a mobilních zařízeních. Lidé se neustále vrací k telefonu - kontrolují notifikace, hledají potvrzení, že jsou vidění, že jsou v pořádku. Každá „lajka“, každá zpráva, každý komentář vydává malou dávku dopaminu. A mozek se učí: „Čím více scrollu, tím více pocitů.“

Někteří lidé tráví 8, 10, 12 hodin denně na sociálních sítích. Přestávají spát, přestávají mluvit s rodinou, přestávají dělat práci. Někdo se stane závislým na streamování, na herních světech, na online pokeru. A když se pokusí přestat, cítí úzkost, podrážděnost, třes. To je závislost - nezáleží, jestli je to chemická látka nebo digitální podnět. Mozek reaguje stejně.

Závislost na jídle a stravovacích chováních

Jídlo není jen potřeba. Pro mnoho lidí je to útěcha, odpočinek, odměna, způsob, jak zvládnout smutek nebo úzkost. Závislost na jídle se nejčastěji projevuje přes přejídání - kdy člověk jí i když nemá hlad, až se cítí nevolně, vina, zmateně. To není jen „nemít sílu vůle“. To je porucha mozku, která se projevuje jako kompulzivní chování.

Podobně funguje závislost na „diétách“ - kdy člověk neustále sleduje kalorie, váží jídlo, vyhýbá se celým skupinám potravin. Tělo se přizpůsobí, hladina hormonů se naruší, a člověk se ocitne v cyklu: omezení - přejídání - vina - opět omezení. To je závislost na kontrole, která se skrývá pod slovem „zdravý životní styl“.

Závislost na práci a úspěchu

Práce je něco, co se chválí. „Jsem vždycky na práci.“ „Nemám život mimo kancelář.“ Ale když se člověk nezvládne vyspat, když přestává komunikovat s přáteli, když se cítí bez hodnoty, když nepracuje, je to závislost. Práce jako útěka od emocí. Práce jako jediný způsob, jak si dokázat, že jsi něco hodný.

Ve firmách se to často překrývá s kultuřou „burnoutu jako zásluhy“. Ale to není odvaha. To je únik. Když člověk nemůže přestat pracovat, i když je unavený, nemá energii, má bolesti, je to stejné jako alkoholik, který nemůže přestat pít. Mozek si vybudoval spojení: „Práce = cenný = bezpečný“.

Závislost na vztazích a lásce

Láska by měla být svoboda. Ale někdy se stává klečí. Někdo je závislý na partnerovi - potřebuje jeho pozornost, jeho schválení, jeho přítomnost. Když partner odchází, člověk se „rozpadá“. Není schopen žít sám. Když se snaží získat pozornost, dělá si problémy, přehání, vyčítá, manipuluje. To není láska. To je závislost.

Podobně funguje závislost na „nemocném partnerovi“ - kdy člověk si vybírá partnera, který potřebuje „zachránit“. A potom se cítí důležitý jen tehdy, když ho někdo potřebuje. To není láska. To je závislost na tom, že někdo potřebuje tě.

Závislost na hazardu a penězích

Hazard je jedna z nejnebezpečnějších závislostí, protože funguje na principu „příště to vyjde“. Člověk prohraje, ale věří, že příští kolo to bude jiné. A když vyhraje, mozek si to zapíše jako „úspěch“. Takže se opakuje. Až do chvíle, kdy se dluhy zdvojnásobí, rodina se rozpadne, práce se ztratí.

Podobně funguje závislost na penězích - ne na tom, aby měl člověk dost, ale na tom, aby měl víc než ostatní. Na tom, aby se cítil lepší, když kupuje. Když člověk kupuje, aby vyplnil prázdnotu, ne protože potřebuje věc, je to závislost. Koupí si auto, které si nemůže dovolit. Koupí si šaty, které neoblékne. A když se to stane pravidelně, je to stejné jako závislost na drogách. Jen místo injekce je to karta.

Závislost na sportu a tělesném dokonalosti

Sport je zdravý. Ale když se stane nucením, je to problém. Někteří lidé trénují 3-4 hodiny denně, i když mají zranění, i když je unavení, i když nemají čas. Vyhýbají se sociálním událostem, protože „nemohou přerušit trénink“. Váží se každý den, sledují kalorie do posledního gramu. Pokud se nevytrénují, cítí se vinní. Pokud nevyjdou na běh, cítí úzkost.

To není odvaha. To je závislost na kontrole těla. A je často spojená s anorexií nebo bulimií. Tělo se stává nástrojem, který musí být dokonalé. A když není, člověk se cítí něco špatného. To je závislost na ideálu - a ten ideál nikdy není dost.

Co dělat, když se to stane?

Závislost není známka slabosti. Je to známka, že něco v životě nefunguje. Někdo hledá útěchu, kontrolu, pocit, že je něco hodný. A závislost to dočasně naplní. Ale nikdy nevyřeší původní problém.

První krok je uznat, že to není jen „nemít sílu vůle“. Je to fyzická a psychická reakce mozku. Druhý krok je hledat pomoc - terapeut, skupina podpory, lékař. Nečekat, až to „sám vyřeší“. Třetí krok je najít zdravější způsoby, jak se cítit dobře. Může to být pohyb, kreslení, hovor s přítelem, čtení, příroda. Ale ne musí být nějaký „velký způsob“. Stačí, aby to bylo pravdivé.

Neexistuje „jedno správné řešení“. Ale existuje jedna pravda: závislost se nevyléčí sama. A čím dřív se člověk obrátí pro pomoc, tím větší šanci má na život, který je opravdu jeho - ne jen na nějakou látku, nějaký telefon, nějakého partnera.