Ničení těla drogami: jak látky poškozují mozek, orgány a život

When ničení těla drogami, proces, kdy chemické látky přepisují přirozené funkce organismu a ničí buňky zevnitř. Also known as poškozování těla narkotiky, it je nezvratný, pokud se nezastavíte včas. Nejde jen o to, že se cítíte špatně. Drogy mění vaše DNA, zničí synapse v mozku, způsobují nevratné poškození jater a ledvin, a zkracují život o desítky let. Každá dávka je krok blíž k tomu, že vaše tělo už nebude schopné se samo udržet.

mozek, centrální orgán, který řídí všechny vaše pocity, rozhodování a chování je první, co drogy napadnou. Když užíváte kokain, methamfetamin nebo heroin, mozek přestává produkovat přirozené chemikálie jako dopamin. Místo toho se začne záviset na drogách, aby vůbec cítil nějaký pocit. To není slabost – je to fyzická změna, kterou nemůžete překonat jen silou vůle. A když přestanete, mozek se nevrátí zpět. Zotavuje se měsíce, někdy roky. Některé poškození je trvalé.

játra, tělo, které čistí krev a zpracovává všechny látky, které vstupují do organismu je druhým terčem. Alkohol, opioidy, dokonce i některé léky, které si považujete za bezpečné, přetěžují játra a způsobují tukovou degeneraci, záněty a nakonec cirhózu. Když už se začnou objevovat žloutenka, otoky nohou nebo zmatenost, je pozdě. Tělo už nemůže čistit samotné sebe.

Drogy nejen ničí tělo – ničí vaši schopnost být blízko lidem. Ztrácíte motivaci, ztrácíte empatii, ztrácíte sebevědomí. Přestáváte se starat o jídlo, hygienu, práci, rodinu. To, co začalo jako „jen pár krát“, se promění v každodenní nutkání, které vás drží v kleci. A nejhorší? Většina lidí si toho neuvědomuje, dokud není příliš pozdě. Nejde o to, kolik užíváte. Jde o to, co se děje uvnitř vás, když užíváte.

V této sbírce najdete příběhy, vědecké skutečnosti a praktické odpovědi na otázky, které vás možná trápí: Proč se mi nechce jíst, když užívám? Proč mě to bolí, když jsem přestal? Proč se mi nechce spát, i když jsem vyčerpaný? Jak dlouho trvá, než se tělo zotaví? Co se stane, když přestanete? A hlavně – ještě je čas?