Kalkulačka dopadu internetové závislosti
Užíváte internet tak, že to vás poškozuje? Tato kalkulačka vám pomůže zjistit, jaké je vaše riziko zdravotních a psychických problémů spojených s užíváním internetu. Podle výzkumu Univerzity v Brně máte 70 % vyšší riziko úzkosti a deprese, pokud strávíte více než 5 hodin denně na sociálních sítích.
Na základě vašich odpovědí vám ukážeme, jaké je vaše aktuální riziko a co můžete udělat, abyste vrátili kontrolu nad svým životem.
Výsledek
Stojíte před obrazovkou a nevěříte, že uplynuly tři hodiny. Před půl hodinou jste si řekli, že to bude poslední video. A pak ještě jedno. A ještě jedno. A najednou je půlnoc. Takhle to vypadá, když internet přestane být nástrojem a začne být vaším pánem. Nejde jen o čas. Jde o to, že vaše mozek se mění. A tohle nebezpečí na internetu se neukazuje v přehledu využití. Ukazuje se v tom, jak se cítíte, když ho nemáte.
Internetová závislost není jen přehnané používání
Mnozí si myslí, že závislost na internetu znamená strávit celý den online. To je nesmysl. Závislost je když internet stojí na místě vaší schopnosti být spokojený, klidný, přítomný. Když se cítíte prázdně, když nejste online. Když se snažíte zaplnit prázdnotu scrollováním, komentováním, sledováním, kupováním. Když se vám ztrácí čas, ale i emoce. Když si nevzpomínáte, kdy jste naposledy promluvili s někým očima do očí, ne přes zprávu.
Není to otázka počtu hodin. Je to otázka toho, co se stane, když ho ztratíte. Když vám padne síť. Když se vám vybije telefon. Když nemáte přístup k sociálním sítím. Jestli se vám zvýší tep, začnete se cítit ztraceně, neklidně, nebo dokonce zoufale - to je varovný signál. To není přehnané používání. To je závislost.
Co se děje ve vaší hlavě, když jste online?
Když kliknete na „další video“ nebo „další příspěvek“, váš mozek dostane malou dávku dopaminu. Je to stejný mechanismus jako u kouření nebo pití alkoholu. Mozek si říká: „Tohle je dobré. Udělej to znovu.“ A tak se stáváte pasivním spotřebitelem obsahu. Nezáleží, jestli je ten obsah hezký, smutný, křiklavý nebo hloupý. Důležité je, že vás drží.
Studie z Univerzity v Brně z roku 2024 ukázaly, že lidé, kteří stráví více než 5 hodin denně na sociálních sítích, mají o 70 % vyšší pravděpodobnost výskytu příznaků úzkosti a deprese. Ne proto, že se dívají na špatné věci. Ale proto, že jejich mozek přestal být schopný generovat vlastní pocit spokojenosti. Potřebují externí podněty, aby se cítili dobře.
Takhle to funguje: když jste online, vaše pozornost je roztržitá. Když jste offline, vaše pozornost je unavená. A když se snažíte být offline, ale nemůžete - vzniká stres. A ten stres se hromadí. Až jednoho dne si řeknete: „Nemůžu se soustředit na nic.“ Nebo: „Nemám chuť dělat nic.“
Nebezpečí, které nikdo nevidí: ztráta vlastní identity
Když se všechno, co děláte, odehrává online, začnete se identifikovat s tím, co vidíte. S tím, co vám lidé říkají. S tím, jak vypadáte na fotkách. S tím, kolik „lajků“ máte. A ztrácíte se. Neznamená to, že jste špatný člověk. Znamená to, že jste přestal být sebou. Stal jste se verzí, kterou si ostatní vytvořili.
Ve škole v Brně, kde pracuji s mladými lidmi, se často setkávám s dětmi, které se ptají: „Jsem něco hodný, když nemám 1000 příznivců?“ Nebo: „Když někdo nechce sledovat můj profil, znamená to, že jsem nezajímavý?“ To není dětství. To je psychická porucha, kterou internet vytvořil.
Na internetu nemáte vlastní příběh. Máte příběh, který vám ostatní vytvořili. A když ho ztratíte - ztrácíte sebe.
Když internet zničí vaše vztahy
Největší nebezpečí na internetu není v tom, že se někdo podvádí nebo šíří falešné zprávy. Je v tom, že se přestáváte bavit s těmi, kteří jsou přímo vedle vás.
Před pár týdny jsem viděla rodinu v kavárně. Tři lidé, každý se svým telefonem. Nikdo si neřekl „Ahoj“. Nikdo se nezeptal, jak se má. Dítě si hralo se svým tabletí. Rodiče si procházeli Instagram. Nikdo nevěděl, že dítě si dnes v škole poprvé zahrálo na klavír. A nikdo nevěděl, že otec měl dnes na práci špatný den.
Internet nezničil vztahy. Zničil přítomnost. A přítomnost je základ každého skutečného spojení. Bez ní nemáte přátelství. Nemáte lásku. Nemáte rodinu. Máte jen kolekci kontaktů, které můžete ignorovat, když vás něco zaujme.
Co dělat, když už to začne být problém?
Nemusíte odpojit celý život. Musíte jen začít vracet kontrolu sobě.
- Zakážte si telefon v posteli. Nechávejte ho mimo ložnici. Když se probudíte, nejdřív se podívejte ven, ne do telefonu. Vdechněte. Všimněte si, jaký je den. To je vaše první chvíle sebe.
- Používejte časové bloky. Dejte si 30 minut denně na sociální sítě. Použijte aplikaci, která vám to blokuje. Neříkejte si „jen pět minut“. Řekněte si: „Třicet minut. A pak konec.“
- Udělejte si den bez internetu. Jednou za měsíc. Vypněte vše. Jděte na procházku. Přečtěte knihu. Vařte. Mluvte s někým. Nechat se být bez digitálního šumu je jako vypnout hluk v hlavě.
- Odstraňte aplikace, které vás ničí. Pokud vás nějaký profil, skupina nebo video přivádí k zlosti, závisti nebo smutku - odstraňte je. Nejste povinni sledovat všechno. Jste povinní chránit svou psychiku.
- Najděte něco, co vás naplní bez obrazovky. Hrajte hru, kterou můžete hrát s rukama. Malujte. Píšte dopisy. Vyhřívejte se na slunci. Učte se něco nového, co nevyžaduje Wi-Fi. Tělo potřebuje pohyb. Mozek potřebuje klid. Duše potřebuje přítomnost.
Největší lži, které vám internet říká
Internet vám říká:
- „Musíš být vždy přítomen.“ - Ne. Musíš být přítomen sobě.
- „Musíš mít odpověď.“ - Ne. Musíš mít klid.
- „Musíš být dokonalý.“ - Ne. Musíš být člověk.
- „Všichni jsou šťastnější než ty.“ - Ne. Všichni se snaží přežít.
- „Nemůžeš žít bez toho.“ - Ne. Můžeš. Jen jsi zapomněl, jak.
Internet neexistuje, aby ti pomohl. Existuje, aby tě držel. A ty jsi jeho největší oběť - protože jsi mu věřil.
Když se rozhodneš změnit
Změna není náhlý skok. Je to každodenní rozhodnutí. Vybírat klid místo chaosu. Vybírat sebe místo obrazu. Vybírat přítomnost místo scrollování.
Nikdy nebudete mít záruku, že se to „vyplatí“. Ale budete mít záruku, že jste se vrátili k sobě. A to je víc než všechny „lajky“ na světě.
Největší nebezpečí na internetu není v tom, že je nebezpečný. Je v tom, že si myslíte, že je bezpečný. A tak ho necháváte, aby vás snědl.
Je závislost na internetu skutečná závislost nebo jen přehnané používání?
Závislost na internetu je skutečná psychická závislost, která se projevuje stejně jako závislost na alkoholu nebo drogách - tím, že bez toho cítíte úzkost, neklid nebo prázdnotu. Není to jen o počtu hodin, ale o tom, jak se cítíte, když jej nemáte. Pokud vás to znovu a znovu vrací k obrazovce, i když víte, že to škodí, jde o závislost.
Jak poznám, že mám problém s internetem?
Pokud: 1) nemůžete přestat používat internet, i když víte, že to škodí, 2) ztrácíte čas, který jste chtěli věnovat jiným věcem, 3) cítíte se osaměle nebo smutně, když jste offline, 4) vaše vztahy se zhoršují kvůli přílišnému používání, 5) vaše spánek, koncentrace nebo nálada se zhoršují - máte problém. Tyto příznaky nejsou jen „nepořádek“. Jsou varováním.
Je to problém jen u mladých?
Ne. Závislost na internetu postihuje všechny věkové skupiny. U dospělých se projevuje jako neustálá kontrola e-mailů, práce přes víkend, nebo neustálé sledování sociálních sítí. U starších lidí může vést k izolaci, protože místo skutečných setkání se snaží najít „spojení“ online. Věk není ochrana. Závislost se přizpůsobuje.
Může internet způsobit deprese?
Ano. Ne proto, že by obsah byl špatný, ale proto, že internet nahrazuje skutečné zkušenosti. Když se vaše mozek naučí, že šťastný pocit musí přijít zvenku - z „lajku“, z komentáře, z video - přestává generovat vlastní radost. A to je základní příčina deprese. Studie z Univerzity v Brně potvrzují, že dlouhodobé používání více než 5 hodin denně zvyšuje riziko deprese o 70 %.
Co dělat, když se mi to zdá, že mám problém, ale nechci o tom mluvit?
Začněte s malými kroky. Nepotřebujete říct nikomu, že máte problém. Stačí, když začnete dělat jinak. Vypněte telefon na hodinu denně. Napište si, jak se cítíte, když jste offline. Zapište si, co jste dělali, když jste nebyli online. Tyto záznamy vám ukážou, že život bez internetu není prázdný. Je jen jiný. A často i lepší.